|
|
Studium a charakterizace organických látek ve vzorku biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce charakterizuje biouhel z fyzikálně-chemického hlediska. Teoretická část pojednává o biouhlu, jakožto půdním kondicionéru, jeho vlasnostech, použití, výrobě a v neposlední řadě jeho vlivu na své okolí. Pro lepší charakterizaci organických a anorganických látek, byl použit fosfátový pufr, jenž zajišťuje jejich specifickou extrakci vlivem neutrálního pH. Druhou cestou je využití dešťové vody, která simuluje podmínky půdního prostředí. V experimentální části jsou diskutovány, jak přečištěné vzorky extrahované pufrem, tak vzorky s dešťovou vodou, které byly podrobeny měření pH a konduktivity, termogravimetrické analýze (TGA), elementární analýze (EA) a infračervené spektrometrii s Fouierovou transformací (FTIR-ATR). Pomocí termogravimetrie byla stanovena vlhkost a obsah popela, který pro nás představuje anorganický nespalitelný podíl. Na základě stanoveného obsahu popela a vlhkosti byly extrakční výtěžky přepočteny na bezpopelové hm. %. Výsledky EA nám poskytly informace o obsahu biogenních prvků a základních fyzikálně-chemických charakteristik v biouhlu. Naproti tomu, metoda FTIR definovala přítomnost jednotlivých funkčních skupin a specifických konstitučních jednotek přítomných v extraktech. Tyto informace nám umožňují lepší pochopení environmentálního vlivu biouhlu na půdní ekosystém.
|
|
|
Chemické modifikace polypropylénových povrchů
Pospíšek, Marek ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na modifikaci a charakterizaci povrchů polypropylenových (PP) výrobků chemickou cestou. V teoretické části jsou shrnuty současné poznatky k tomu tématu, včetně metod charakterizace. Povrchy polypropylenu byly modifikovány akrylovými monomery (akrylová kyselina, akrylová kyselina s obsahem 20 mol% své sodné soli a akrylamid). Pro charakterizaci modifikovaných povrchů byla použita infračervená spektroskopie s technikou ATR. Srovnávacím parametrem byl karbonylový index stanovený z absorpčních píků methylových skupin (2950 cm-1) a karbonylů (1700-1750 cm-1) FTIR-ATR spekter. Stanovení vlivu koncentrace iniciátoru na průběh modifikace bylo provedeno u acetofenonu a benzofenonu. Benzofenon dosahoval při všech koncentracích vyšších karbonylových indexů. U zmíněných monomerů byla stanovena časová závislost karbonylového indexu v časech 0 až 600 s. Za stejných podmínek byla modifikována testovací tělesa určené pro přípravu lepených spojů. Spoje byly lepeny pomocí kyanoakrylátového lepidla zajišťujícího reakci s povrchem kyseliny polyakrylové. Byly nalezeny podmínky modifikace, které poskytovaly vyšší pevnost lepených spojů než je pevnost výchozího PP. Změna drsnosti profilu byla stanovena pomocí konfokální mikroskopie.
|
|
|
Identifikace zdrojů kontaminace při recyklaci PET
Snopková, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací plastových kontaminantů v polyethylentereftalátových (PET) vločkách získaných fyzikální recyklací PET lahví. Přítomnost kontaminantů je v recyklátu nežádoucí a je nutné zavést a optimalizovat technologie pro jejich separaci. Pro optimalizaci technologií je důležité znát materiál kontaminantu. Analýzou kontaminantů v PET vločkách se zabývají práce ojediněle. V praxi je tím pádem nedostatek podkladů pro zvýšení efektivity separace na základě materiálu kontaminantu. Tato práce má za cíl poskytnout chybějící informace o polymerním složení plastových nečistot. Získaná zjištění přispějí k zefektivnění separace kontaminantů a výrobě kvalitnějšího recyklátu. Pro analýzu kontaminantů byla použita metoda infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací technikou zeslabeného úplného odrazu (FTIR-ATR). Nečistoty byly analyzovány pomocí přístroje ALPHA II s modulem ALPHA-P s diamantovým krystalem. Bylo zjištěno, že nejčastějšími kontaminanty jsou polymery polystyren (PS) a jeho modifikace, polyethylentereftalát glykol (PETG), PET ve směsi s jinými polymery či aditivy, polypropylen (PP), polyamid (PA), styren-akrylonitril (SAN) a polyvinylchlorid (PVC). Na základě těchto zjištění byla vypracována doporučení pro zefektivnění separace. Některé výsledky poukázaly na aktuální problémy, které komplikují recyklaci PET lahví.
|
|
|
Identifikace zdrojů kontaminace při recyklaci PET
Snopková, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací plastových kontaminantů v polyethylentereftalátových (PET) vločkách získaných fyzikální recyklací PET lahví. Přítomnost kontaminantů je v recyklátu nežádoucí a je nutné zavést a optimalizovat technologie pro jejich separaci. Pro optimalizaci technologií je důležité znát materiál kontaminantu. Analýzou kontaminantů v PET vločkách se zabývají práce ojediněle. V praxi je tím pádem nedostatek podkladů pro zvýšení efektivity separace na základě materiálu kontaminantu. Tato práce má za cíl poskytnout chybějící informace o polymerním složení plastových nečistot. Získaná zjištění přispějí k zefektivnění separace kontaminantů a výrobě kvalitnějšího recyklátu. Pro analýzu kontaminantů byla použita metoda infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací technikou zeslabeného úplného odrazu (FTIR-ATR). Nečistoty byly analyzovány pomocí přístroje ALPHA II s modulem ALPHA-P s diamantovým krystalem. Bylo zjištěno, že nejčastějšími kontaminanty jsou polymery polystyren (PS) a jeho modifikace, polyethylentereftalát glykol (PETG), PET ve směsi s jinými polymery či aditivy, polypropylen (PP), polyamid (PA), styren-akrylonitril (SAN) a polyvinylchlorid (PVC). Na základě těchto zjištění byla vypracována doporučení pro zefektivnění separace. Některé výsledky poukázaly na aktuální problémy, které komplikují recyklaci PET lahví.
|
|
|
Studium a charakterizace organických látek ve vzorku biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce charakterizuje biouhel z fyzikálně-chemického hlediska. Teoretická část pojednává o biouhlu, jakožto půdním kondicionéru, jeho vlasnostech, použití, výrobě a v neposlední řadě jeho vlivu na své okolí. Pro lepší charakterizaci organických a anorganických látek, byl použit fosfátový pufr, jenž zajišťuje jejich specifickou extrakci vlivem neutrálního pH. Druhou cestou je využití dešťové vody, která simuluje podmínky půdního prostředí. V experimentální části jsou diskutovány, jak přečištěné vzorky extrahované pufrem, tak vzorky s dešťovou vodou, které byly podrobeny měření pH a konduktivity, termogravimetrické analýze (TGA), elementární analýze (EA) a infračervené spektrometrii s Fouierovou transformací (FTIR-ATR). Pomocí termogravimetrie byla stanovena vlhkost a obsah popela, který pro nás představuje anorganický nespalitelný podíl. Na základě stanoveného obsahu popela a vlhkosti byly extrakční výtěžky přepočteny na bezpopelové hm. %. Výsledky EA nám poskytly informace o obsahu biogenních prvků a základních fyzikálně-chemických charakteristik v biouhlu. Naproti tomu, metoda FTIR definovala přítomnost jednotlivých funkčních skupin a specifických konstitučních jednotek přítomných v extraktech. Tyto informace nám umožňují lepší pochopení environmentálního vlivu biouhlu na půdní ekosystém.
|
|
|
Chemické modifikace polypropylénových povrchů
Pospíšek, Marek ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na modifikaci a charakterizaci povrchů polypropylenových (PP) výrobků chemickou cestou. V teoretické části jsou shrnuty současné poznatky k tomu tématu, včetně metod charakterizace. Povrchy polypropylenu byly modifikovány akrylovými monomery (akrylová kyselina, akrylová kyselina s obsahem 20 mol% své sodné soli a akrylamid). Pro charakterizaci modifikovaných povrchů byla použita infračervená spektroskopie s technikou ATR. Srovnávacím parametrem byl karbonylový index stanovený z absorpčních píků methylových skupin (2950 cm-1) a karbonylů (1700-1750 cm-1) FTIR-ATR spekter. Stanovení vlivu koncentrace iniciátoru na průběh modifikace bylo provedeno u acetofenonu a benzofenonu. Benzofenon dosahoval při všech koncentracích vyšších karbonylových indexů. U zmíněných monomerů byla stanovena časová závislost karbonylového indexu v časech 0 až 600 s. Za stejných podmínek byla modifikována testovací tělesa určené pro přípravu lepených spojů. Spoje byly lepeny pomocí kyanoakrylátového lepidla zajišťujícího reakci s povrchem kyseliny polyakrylové. Byly nalezeny podmínky modifikace, které poskytovaly vyšší pevnost lepených spojů než je pevnost výchozího PP. Změna drsnosti profilu byla stanovena pomocí konfokální mikroskopie.
|
host ::
RSS.